Na víkend přes Alpy k moři a zpět 2015

Tak dlouho jsme čekali na lepší počasí, až byl konec září a místo užívání si Alp na motorce to bylo spíš na lyže. Nakonec jsme přece jen vyrazili, a i když byla pekelná zima, stejně jsme si to užili! Opět jsme jeli v low-cost stylu, což ve výsledku znamenalo, že jsme se vešli do 3500 kč za osobu.;)

VIDEO NA KONCI CESTOPISU!

Passo Giau
Passo Giau

Den 1. – 25.9.2015

Kromě toho, že jsme celkem slušně klepali kosu, se nic moc zajímavého nedělo. Vlastně zkouška mých reakcí! U Tábora jedeme v levém pruhu, míjíme kamiony jedoucí v pravém pruhu. Před námi jede několik aut. Jedeme cestovních 100-110 km/h, mírná pravotočivá zatáčka, levý pruh najednou končí kvůli práci na silnici (označení nikde). Auta před námi brzdí na plno, jdu na brzdy taky na plno, na rukách mám sebe, Jájinku a naloženého Blacka. Už se vidím v kufru auta před námi, ale dobrzdili jsme! Cíl pro dnešek byl transport co nejblíže pod motorkářkou modlu – Grossglockener Hochalpenstrasse (2571 m n. m.).

Grossglockener Hochalpenstrasse
Grossglockener Hochalpenstrasse
Chytání ovcí na Grossglockener Hochalpenstrasse
Chytání ovcí na Grossglockener Hochalpenstrasse
Grossglockener Hochalpenstrasse z motorky
Grossglockener Hochalpenstrasse z motorky

Po příjezdu k mýtnici jsme nejdříve zklamáni (průsmyk je zavřený kvůli závodům do vrchu), jenže závody měly start u mýtnice a tak jsme začali sledovat nádherné nadupané veterány zrychlující do první zatáčky průsmyku. Odstartováno bylo za cca hodinu a půl, a tak jsme zaplatili poplatek 25 EUR, přidali plyn a vyjeli nahoru. V horní části průsmyku byla slušná mlha a dokonce jsme potkali jednoho veterána zapíchnutého ve sněhu u cesty. Zastavili jsme na chvilku u zaparkovaných veteránů, ale zase jsme rychle pokračovali směr vyhlídka na ledovec Pasterze (2369 m n. m.), jelikož nás dost tlačil čas (tma). Vyhlídku Franz-Josefs-Hohe jsme měli jen pro sebe.

Výhlídka na ledovec Pasterze
Vyhlídka na ledovec Pasterze
Výhlídka na ledovec Pasterze
Vyhlídka na ledovec Pasterze

Bylo to zvláštní, když vím, kolik lidí, aut a motorek se tu v sezoně vyskytuje. Byli jsme tu s kamarádem Tomem (on ještě na GS 500) v roce 2011. Již za šera jsme přijeli do kempu v Grosskirchenu (Camping Zirknitzer) a zůstali jsme přes noc (15 EUR).

Trasa: Kutná Hora-České Budějovice-Linz-Salzburg-Zell am See-Grosskirchheim

Najeto: 522 km

Závody do vrchu pod Grossglockner Hochalpenstrasse
Závody do vrchu pod Grossglockner Hochalpenstrasse
Závody do vrchu pod Grossglockner Hochalpenstrasse
Závody do vrchu pod Grossglockner Hochalpenstrasse
Závody do vrchu pod Grossglockner Hochalpenstrasse
Závody do vrchu pod Grossglockner Hochalpenstrasse
Kempování v kempu Zirknitzer v Grosskirchheim
Kempování v kempu Zirknitzer v Grosskirchheim

Den 2. – 26.9.2015

V noci jsme čekali pěknou zimu, ale bylo celkem teplo (8°C). V 8 hodin už jsme byli pobalení a nasnídaní, což byl skvělý čas. Jeli jsme směr Cortina, za kterou jsme se chtěli podívat na Passo Giau (2236 m n. m.).

Passo Giau
Passo Giau

 

Pohled z průsmyku Giau
Pohled z průsmyku Giau
Passo Giau
Passo Giau

Podle nás to je jeden z nejkrásnějších průsmyků nejen Dolomit. Vyšlápli jsme si par desítek výškových metrů na přilehlý kopec, kde jsou ideální podmínky na focení průsmyku a přilehlých hor. Dali jsme jídlo a pokračovali jsme k moři. Nakonec padlo rozhodnutí na typické české rekreační mořské středisko Itálie – Caorle.

Molo Lignano
Molo Lignano

Náš předpoklad, že tam už moc krajanů nepotkáme, byl správný. Trochu jsme bloudili podél pobřeží, protože jsme za boha nemohli najít pláž, ke které by se dalo dojet na motorce – chtěli jsme přespat na pláži, ale zároveň mít motorku na blízku. Příště si líp vytipujeme takové místo předem. Nakonec jsme spali kousek od pláže na travnatém plácku. Dost nás to mrzelo, protože na pláži byla lehátka, na kterých by se spalo fakt luxusně J. Před spaním jsme objevili asi jedinou otevřenou pizzerku ve městě, kde jsme si dali co jiného než pizzu. Já jsem byl spokojen, Jáje moc “pravá“ italská pizza nechutnala.

Trasa: Grosskirchheim-Lienz-Cortina d´Ampezzo-Portogruaro-Caorle

Najeto: 350 km

Spaní v Caorle
Spaní v Caorle

 

Východ slunce v Caorle
Východ slunce v Caorle
Snídaně na pláži v Caorle
Snídaně na pláži v Caorle

Den 3. – 27.9.2015

Spaní bylo fajn a ráno jsme posnídali na pláži. Naším dalším cílem byly vodopády Virje ve Slovinsku. Přesun nebyl moc záživný, až na Slovinské hranice. Pak už bylo na co koukat. K vodopádům, jsme jeli přes golfové hřiště (hráči celkem koukali, co to tam jede za kolos). Zaparkovali jsme a došli k vodopádům. Není k nim moc co dodat, je to nádhera a vřele doporučujeme!

Vodopády Virje
Vodopády Virje

Dalším a posledním cílem naší cesty byl výjezd pod Mangart (vjezd 5 EUR). To je další z míst, které nejde nic jen doporučit. Do horní části je vjezd zakázán (to byl i v roce 2013), nejspíš kvůli občasným sesuvům hornin, které byly z části na silnici. Zákaz skoro nikdo nerespektoval. Nahoře bylo spoustu aut i motorek. Nerespektovali jsme ho ani my teď (ani já v roce 2013). Nádherný výhled do údolí, ale i na horu Mangart (2679 m n. m.) jsme si náležitě vychutnali. Byly asi dvě hodiny, zadali jsme do navigace “domů“ a vyrazili. Zbývalo nám 614 km. Cesta proběhla v pohodě a my jsme večer dorazili v klidu domů.

Trasa: Caorle-Udine-Tolmin-Bovec-Salzburg-Linz-Kutná Hora

Najeto: 820 km

Vodopády Virje
Vodopády Virje
Hora Mangart v pozadí
Hora Mangart v pozadí

Náklady na cestu:

Benzin: 4100 kč

Jídlo: 1500 kč

Ubytování: 400 kč

Poplatky: 970 kč

Celkem: 6970 kč (3485 kč/osoba)

Video z cesty: