Jak na foťák I.

Jak na foťák I.

Úvod

V tomto článku se pokusím nastínit úplný základ pro práci s foťákem disponujícím alespoň polomanuálními režimy. Pokud myslíte focení trochu vážně, následujícím pojmům se nevyhnete.

Teorie

Jako první věc, kterou je třeba znát, jsou základní „proměnné“ které ovlivňují proces tvorby výsledné fotografie.

  • Čas závěrky
  • Clona
  • Citlivost snímače (ISO)

Čas závěrky lze jednoduše definovat jako čas, po který světlo dopadá na snímač fotoaparátu. U většiny fotoaparátů lze nastavit 1/4000s až 30s.

Clona je otvor v objektivu, kterým se reguluje množství světla dopadající na snímač. Hodnoty clony jsou závislé na objektivu. U základních objektivů bývá clona F3.5-F22. U některých portrétních objektivů lze nastavit spodní mez až na F1.2.

Citlivost snímače nebo také ISO je hodnota v rozsahu 100-6400 (může být i mnohem vyšší), která určuje, jak citlivý snímač na světlo je.

Nastavení

Tímto se dostáváme k samotnému nastavení fotoaparátu. Jako nejpoužívanější nastavení vůbec, troufám si tvrdit v 85% případů, je priorita clony (polomanuální režim). Prioritu clony nastavíme u většinou jako Av (Canon), A (Nikon) nebo manuálně clonovým kroužkem na objektivu (Fuji a jiné). V tomto režimu říkáme fotoaparátu, jakou clonu má nastavit a automaticky k ní dopočítat čas závěrky.

mode-dial-aperture-priority

Správně se teď ptáte, která hodnota clony je ta pravá. Menší clonová čísla značí více otevřenou clonu (prochází více světla na snímač) a vyšší clonová čísla naopak přivřenou clonu (prochází méně světla na snímač). Obecně lze říci, že přiclonění (zvýšení clonového čísla) se používá např. u krajin nebo všude, kde chcete mít vše ostré (např. jak osoby v popřední, tak krajina za nimi). Malá clonová čísla použijeme v případě portrétů nebo všude, kde chceme nějaký objekt na fotce mít zaostřeny a pozadí rozostřené. Důležitá věc: kresbu a ostrost velmi ovlivňuje hodnota clony (je to znatelné hlavně při okrajích fotografie). Většina objektivů má nejlepší výsledky okolo F8, ale to si můžete vyzkoušet sami se svým objektivem. Pokud potřebujete fotit na co nejnižší clonu, doporučuji mírně zaclonit. Na „plnou díru“ (max. otevřená clona) se projevují zmíněné horší vlastnosti.

clona

Do hry vstupuje ISO, které má vliv na čas závěrky, jelikož čím je citlivost snímače větší, tím kratší čas je třeba na správnou expozici. Obecně nastavujeme ISO podle aktuálního světla nebo potřeb. Den 100-400, interiér nebo horší světelné podmínky 800-6400. Vyšší hodnoty produkují nehezký šum (záleží na fotoaparátu)! Obecně se snažíme nastavovat citlivost na co nejnižší možnou hodnotu.

Teď víme, jakou nastavit clonu i citlivost a třetí veličina, čas, je nám (v případě priority clony) dopočítána fotoaparátem tak, aby vznikla vyvážená fotografie. V případě času je potřeba se podívat, jaká hodnota nám byla dopočítána, jelikož se může jednat o mezní hodnoty, které nejsou žádoucí. Jedna mez je limit závěrky fotoaparátu (1/4000), kdy by byl třeba ještě kratší čas (1/8000). V tomto případě je řešení snadné: buď můžeme přiclonit (prochází méně světla objektivem, čas se tedy prodlouží např. na 1/500 nebo 1/125) nebo snížíme ISO (menší citlivost na světlo, čas se opět prodlouží). Kdy tato situace nastává? Nejčastěji za slunečného dne, kdy jsou nastavená nízká clonová čísla. Druhá mez je mez udržení fotoaparátu, aby výsledný snímek nebyl rozmazaný vlivem roztřesení. Základní poučka hovoří o hranici času udržení jako jedna lomeno ohnisková vzdálenost (např. setové objektivy 18-55mm). Pokud budete fotit na 18mm, už od teď budete vědět, že časy blížící se této hranici (1/18s) nebo časy, které ji překračují (1/15s ,1/8s) jsou rizikem, že snímky budou rozmazané. Pokud používáte stabilizaci, není problém udržet čas mnohem delší.  Držení fotoaparátu se dá i natrénovat, takže jsou jedinci, kteří udrží velmi dlouhé časy v ruce.

7160916568_25f7084864_z
Vlevo F22, 1/120, ISO 100 _________________ Vpravo F4.5, 1/640, ISO 100

Dále je třeba hlídat vypočítaný čas, pokud budeme fotit pohybující se objekty. Fotografie sice nebude rozmazaná vlivem roztřesení rukou, ale bude rozmazaný pohybující se objekt. Čas závěrky musí být dostatečně krátký na to, aby dokázal zmrazit pohyb objektu. Příklady: na osoby v chůzi nám postačí 1/125s, pokud budete fotografovat sport, je lepší použít např. 1/500s nebo kratší. Co dělat pokud vychází časy delší? Jednak můžeme snížit clonu (prochází více světla, čas se zkracuje) nebo zvýšíme citlivost (snímač je citlivější na světlo, čas se zkracuje).

Shrnutí

Nejdříve si ujasníme, jestli chceme mít na fotce vše ostré (krajina) nebo zvýrazněný objekt zaostřením na něj a zbytek rozostřený (portrét). V případě první možnosti nastavíme clonu na F8, citlivost podle světla na 100-800 (přes den) a sledujeme dopočítaný čas. Pokud je čas v rámci mezí (mez závěrky a mez udržení) a vyhovuje i pro pohybující se objekty, mačkáme spoušť. V případě druhé možnosti nastavíme clonu na nižší hodnoty (pokud je minimální hodnota clony F1.8, lehce přicloníme na F2.5 nebo F2.8), nastavíme citlivost a opět kontrolujeme vypočítaný čas. Citlivost se snažíme držet co nejmenší, takže pokud nám vychází při focení portrétu nebo krajiny např. 1/2000s, snížíme citlivost, aby bylo na fotografii co nejméně šumu.

Závěr

Na základní informace je toto až až, takže dost teorie, vemte foťák a běžte zkoušet do terénu. Příště se můžeme podívat ostatní používané režimy jako je priorita času nebo úplný manuální režim.